Příběh: Děti nám už odrostly

 

Když mě oslovil manželský pár s prosbou o rekonstrukci podkroví, netušila jsem, jak citová záležitost to pro nás, zvláště pak pro oba manžele, bude. Půda, kterou předělal pan Jakub na dva dětské pokojíky, musela být v době užívání kouzelná. Děti však odrostly a odstěhovaly se. Z vyprávění obou manželů byla cítit nostalgie ze vzpomínek na bezstarostné období. Manželé neměli to srdce pokojíky měnit, a tak se postupem času a nevyužívání, měnily ve vlhká a zaplísněná odkladiště.
To, čeho si na mé profesi designéra vážím a ctím, je její přesah. Častokrát se nezabývám „pouze“ interiéry, ale i duší samotného klienta. Vždyť každá prostora je spojena s příběhem jeho obyvatel, s etapou života lidí, kteří v ní žili.

V případě této rekonstrukce jsem proto chtěla docílit výrazné změny. Byla jsem připravena představit manželům návrh, který je zbaví smutku. Pracovala jsem na komplexní změně podkroví. Změně, ve které najdou užitek a nový smysl. Jelikož mají oba manželé své koníčky, Jakub v modelářství a paní Jana v malování, bylo nasnadě poskytnout manželům prostor pro jejich kreativní tvorbu. Oba pokoje jsem se rozhodla propojit a prosvětlit. To ostatně dělám velice ráda, neboť světlo v domě přináší radost i duši.
Pomáhala jsem manželům s vyklízením podkroví. A ačkoli nám tato činost zabrala dlouhé hodiny, odměnila se nakonec několika poklady. Mě nejvíce nadchl kufr plný knih. Poté již řemeslníci sundali ze stěn tmavé palubkové obložení. Zdi postupně zateplili a opatřili bílým nátěrem. Nikoli nutnou, ale žádanou investicí, se stala dvě střešní okna, která dodala do prostoru přirozené světlo.

Po rekonstrukci tak vznikla inspirativní pracovna, ve které se oba manželé cítí spokojeně a prý i kreativně. Po chmurách tak není ani památky.

Pozn.: V době focení nebyla pracovna designově doladěna.
Tuto fázi jsem ponechala na manželském páru. Ten bude pracovnu s mou konzultací zařizovat postupně, dle finančních možností.

Pozn. 2.: Ten kufr s knihami mi manželé nakonec věnovali, prý jako poděkování 🙂
I já Vám děkuji! Byl to skutečně silný příběh…