Příběh: Když my bychom chtěli v kuchyni tančit

 

 

Z mladého páru se časem stala rodina se dvěma malými dětmi. Nároky na kuchyň a samotné stolování se tím výrazně změnily. Paní Petra toužila po prostorné kuchyni plné světla, která by už jen svým designem zvala ke společnému stolování. “Velký stůl je pro mě synonymem rodiny,“ říkala paní Petra.

Přišla jsem proto s návrhem nového dispozičního řešení, který původně malou tmavou kuchyňku otevřel
a nabídl prostor k pohybu, ba dokonce k tanci 🙂 Nepraktické barové sezení, jsme vyměnili za pohodlné židle. Barový pult za krásný, na zakázku vyrobený, velký dubový stůl. Zde se bude rodina scházet a trávit společné chvíle.

Tajným přáním paní Petry byl také výhled do zahrady. Ten se jí, při původním řešení, jevil jako nemožný.
I tento sen jsem chtěla majitelce dopřát. Při rekonstrukci jsme proto využili původní překlady a pomocí kovových výztuží umístili do prostoru kuchyně velké dvoukřídlé okno. Mladá maminka se tak při každodenním vaření může kochat pohledem do zahrady.

Kuchyň dostala, dle přání rodiny i typu rodinného domu, nádech francouzské provence. Bílý nábytek
s prosvítající kresbou dřeva, mozaikové obklady a dubová prkenná podlaha, dodaly prostoru tu správnou venkovskou atmosféru. Takovou, na jakou se rodina již při prvních skicách a prezentaci velmi těšila.

Nová kuchyň svým uspořádáním a systémem výsuvů byla promyšlena do detailu. V návrhu jsem zohlednila veškeré kuchyňské vybavení a spotřebiče, které rodina každodenně používá. Neopomněla jsem ani na Petřinu velkou zálibu v sezónních dekoracích, kterými mladá maminka zdobí domácnost. Pro tohoto „koníčka“ jsem navrhla velkou kredenc, která se stala dominantou jídelní části kuchyně.