Pražská rekonstrukce obnášela přání přeměnit prostor obývacího pokoje na ložnici. Starší manželský pár nechtěl do přeměny příliš investovat. Po obhlídce prostoru jsem nicméně manželům doporučila, abychom rekonstrukci zahájili výměnou topení a pokládkou kvalitní podlahové krytiny. Topná jednotka byla vadná a podlaze vévodil letitý koberec, jež zakrýval nevzhledný hrubý stavební beton. Byla by tak jen otázka času, než by do výměny či nákladné opravy, museli manželé opět investovat.

Ložnici jsem navrhla v bílo-krémovém ladění s akcentem zlaté. Barevná kombinace a následný výběr finančně dostupných prvků se manželům líbil, a tak pořizování předmětů ponechali zcela na mně. Jen v otázce délky závěsů jsem vedla boj s větrnými mlýny. Manželé si, prý v rámci úspor, vynutili záclony i závěsy v krátkém provedení (o tomto nešvaru více na mém blogu).
Nově položená vinylová podlaha se velmi zamlouvala, a tak ji chtěli manželé ponechat v celé své kráse. U podlahy jsem však tvrdošijně nechtěla ustoupit, a tak jsem „jen tak mimochodem“ přivezla na ukázku překrásný smetanový koberec s vysokým vlasem. Tento hebký a hřejivý koberec jim nakonec tak učaroval, že se ho již nehodlali vzdát. Vždyť co je po ránu příjemnější, než zanořit své nohy do nadýchaného vlasu hřejivého měkkého koberce.